|
|
Neformální pečující a jejich postavení v českém sociálním právu
Hemerová, Lucie ; Koldinská, Kristina (vedoucí práce) ; Matějka Řehořová, Lucie (oponent)
Neformální pečující a jejich postavení v českém sociálním právu Abstrakt Většina dlouhodobé péče o seniory je poskytována formou péče neformální, tj. příbuznými nebo jinými blízkými osobami ošetřovaného. Navzdory tomu, že tato péče má nezanedbatelnou ekonomickou i společenskou hodnotu, postavení neformálních pečujících je zákonodárcem dlouhodobě opomíjena. Účelem této diplomové práce je proto zmapování právních předpisů dopadajících na situaci neformálních pečujících, jejich analýza a návrhy změn vyplývajících z konfrontace právní úpravy s faktickou situací neformálních pečujících. Práce je strukturována do šesti kapitol. V první kapitole jsou předestřena základní východiska, která stručně popisují nejvýznamnější sociální a demografické jevy akcelerující potřebu zabývat se postavením neformálních pečujících a z hlediska kterých je třeba analyzovat relevantní právní úpravu. Jedná se o stárnutí populace, genderovou nerovnost, financování systémů sociálního zabezpečení a postavení neformálních pečujících na trhu práce. V druhé kapitole je s ohledem na téma této diplomové práce definováno sociální právo a přiblíženy oblasti práva obsahující z hlediska postavení neformálních pečujících klíčové právní předpisy, tj. oblast práva sociálního zabezpečení a práva pracovního. V kapitole třetí, čtvrté a páté jsou pak...
|
|
|
Významy demence v představách profesionálních pečujících
Osúchová, Veronika ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Numerato, Dino (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na profesionální pečující, což jsou proškolení odborníci zaměstnaní ve specializovaných institucích, kteří pečují o více osob s demencí najednou. Na profesionální pečující je v této době vynakládán tlak a vzniká zde určitá tenze mezi dosahováním maximální možné a kvalitní péče a na druhé straně rostoucím počtem klientů v institucích specializovaných se na demenci a diskurzem demence, v jehož rámci jsou vyzdvihovány především negativní konotace. Právě postoj pečujících hraje v této problematice důležitou roli. Práce s diskurzem demence a vypořádávání se pečujících s výše popsanou problematikou, jež je zahrnuta v péči, má velký dopad na samotné fungování, zdravotní stav a kvalitu života jednotlivých osob s demencí. Jejich vypořádávání se s problematikou může razantně ovlivňovat a směrovat chod instituce a podobu života klientů v této instituci. Nelehká situace profesionálních pečujících ale také působí na ně samotné, na jejich představy o demenci a představy o jejich vlastním stárnutí. Tato diplomová práce si klade za cíl analyzovat, jak jsou konstruovány obrazy demence profesionálními pečujícími, kteří dlouhodobě pečují o klienty s různými formami demence. V rámci této práce je zkoumán jejich subjektivní postoj k osobám s demencí a k jejich specifickému zaměstnání...
|
|
|
Pracovní podmínky zaměstnanců vybraného domova pro seniory
Jelínek, Jan ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Tůmová, Kateřina (oponent)
Tato bakalářská práce zjišťuje pracovní podmínky zaměstnanců jednoho konkrétního domova pro seniory. Zkoumané pracovní pozice jsou sociální pracovník, aktivizační pracovník a pracovník v sociálních službách. Tyto pozice jsou rozděleny do dvou skupin, tedy více odborné a kreativní skupina a pracovníci v sociálních službách. Pracovní podmínky zjišťuji pomocí kvalitativních polostrukturovaných rozhovorů. Pro zjištění pracovních podmínek je důležité popsat obsah práce, pracovní pohodu a interpersonální vztahy. Obsah práce zjistím za pomoci interních předpisů, zákonného vymezení pracovní pozice a rozhovorů. Díky teorii pracovního wellbeingu, který předpokládá pět základních dimenzí, popíšu pracovní podmínky ve vybrané službě. Tyto dimenze mi pomáhají pokrýt proměnné, které spokojenost na pracovišti ovlivňují, tedy kariérní, fyzická, společenská, finanční a komunitní. Vztahy mezi pracovníky ověřím teorii pozitivních interpersonálních vztahů, které předpokládají přímý dopad kvality vztahů na poskytované služby, v našem případě tedy péči o klienty. Práce také sleduje hierarchii a spolupráci mezi pracovními skupinami. Vzhledem ke stárnutí populace v moderních společnostech také popisuji trend, který ve sledovaném pracovišti způsobuje vysoký počet žádostí o pobytovou sociální službu. Zaměstnanci zkoumané...
|
|
|
Role zdravotně sociálního pracovníka v kontextu dlouhodobé péče.
KREJNÍKOVÁ, Šárka
Dlouhodobá péče patří v současné době mezi aktuální témata a to nejen v souvislosti se stárnutím populace a péčí o osoby se zdravotním postižením, ale také v kontextu péče neformální. Formální dlouhodobá péče zahrnuje zdravotní a sociální služby, dále komunitní služby a institucionální péči včetně léčebných postupů, které slouží k zastavení nebo zvrácení průběhu onemocnění nebo disability. Neformální dlouhodobá péče je poskytována ze strany rodinných příslušníků, přátel či sousedů. Zdravotně sociální pracovník je nedílnou součástí multidisciplinárního týmu v kontextu poskytování dlouhodobé péče.
|
|
|
Potřeby neformálních pečujících o osoby s Alzheimerovou chorobou na území ORP Písek
RÉDLOVÁ, Žaneta
Význam neformální péče narůstá s ohledem na demografické změny ve společnosti a role těchto pečujících je v systému dlouhodobé péče nenahraditelná. Diplomová práce reflektuje aktuální situaci v této oblasti s cílem zmapovat potřeby neformálních pečujících o osoby s Alzheimerovou chorobou na území ORP Písek. Teoretická část diplomové práce je opřena o řadu výzkumů, které přinášejí zajímavý pohled na různé oblasti domácí péče s ohledem na aktuální trendy v péči o seniory. Pozornost je také zaměřena na charakteristiku Alzheimerovy choroby a uvedené obce s rozšířenou působností. Pro dosažení cíle byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie za použití polostrukturovaných rozhovorů s osmi neformálními pečujícími o osoby s Alzheimerovou chorobou ve vybrané lokalitě. S akcentem na dané území byl předmětem výzkumu i rozsah sdílené péče a dostupnost formálních služeb z pohledu samotných pečujících. Analýza dat probíhala metodou zakotvené teorie a výsledkem axiálního kódování je paradigmatický model, který se soustřeďuje kolem centrální kategorie - potřeb neformálních pečujících. Výzkum prokázal, že potřeby neformálních pečujících jsou proměnlivé v závislosti na fázi Alzheimerovy choroby. Zatímco na začátku vyvstávají potřeby spíše informativního charakteru, později se modifikují v důsledku finanční a časové tísně. Zároveň výzkum poukázal na nepřiměřenou nabídku služeb na území ORP Písek a tato skutečnost se promítá do kvality podpůrné sítě. Pečující potřebují vědět, že na to nejsou sami, že existuje člověk nebo služba, která je v případě jejich absence zastoupí.
|
|
|
Porovnání terénních služeb sociální a zdravotní péče o lidi s demencí v České republice a Nizozemí
Rooijakkers, Jitka ; Povolná, Pavla (vedoucí práce) ; Mertl, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá kvalitou péče, která je poskytována lidem s demencí a jejich neformálním pečujícím. Cílem je porovnat pro tuto skupinu pacientů zdravotní péči a nabídku sociálních služeb ve dvou zemích - v České republice a v Nizozemí. V první části je definován syndrom demence, jeho diagnostika, příznaky, léčba a management demence. Navazuje téma paliativní, hospicové péče a eutanazie. Práce také pracuje s pojmem dlouhodobá péče, která je v této práci omezena pouze na terénní část, tedy tu, která je poskytována buďto poskytovatelem zdravotnických služeb anebo sociální službou v prostředí domova pacienta/uživatele služeb. Další část odkazuje na zákony, nařízení a strategické dokumenty, které se k tématu péče o lidi s demencí vztahují. Poslední část teoretického vymezení této diplomové práce popisuje systém zdravotnických a sociálních služeb v Nizozemí včetně odkazu na strategické dokumenty, které péči o lidi s demencí a jejich neformální pečující formují. Empirická část obsahuje zpracování a analýzu kvalitativního výzkumu, který jsem realizovala prostřednictvím rozhovorů přímo s neformálními pečujícími.
|
|
|
Efektivita právní úpravy péče o seniory
Filípková, Hana ; Koldinská, Kristina (vedoucí práce) ; Vysokajová, Margerita (oponent)
Efektivita právní úpravy péče o seniory - shrnutí Z předpokládaného demografického vývoje je možné usuzovat, že podíl seniorů ve společnosti v budoucnu výrazně poroste. S vyšším věkem je zpravidla spojeno i oslabení soběstačnosti a nutnost pomoci druhých s péčí o vlastní osobu. Cílem této práce je postihnout moderní trendy péče o seniory a jejich legislativní zakotvení v právním řádu České republiky. Stěžejním právním předpisem, ze kterého vycházím je zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Tento zákon přinesl do oblasti péče (nejen o seniory) velkou řadu změn a nových institutů, z nichž nejvýznamnějším bylo zavedení příspěvku na péči. Práce je zaměřena převážně teoreticky, člení se na sedm kapitol a dále na dílčí podkapitoly. První kapitola pojednává o zasazení sociálních služeb do systému práva sociálního zabezpečení a krátce též o jejich historickém vývoji. Tato východiska představují základní determinanty, které ovlivňují jak současnou podobu sociálních služeb, tak i jejich možný budoucí vývoj. Nezbytnost efektivní úpravy sociálních služeb pro seniory ukazují i demografické ukazatele, které potvrzují dlouhodobou tendenci ke stárnutí společnosti. Jejich popisem se zabývám v kapitole druhé. Ve třetí kapitole rozčleňuji sociální služby pro seniory podle jednotlivých druhů a forem ve smyslu zákona o...
|
|
|
Překážky a bariéry v rozvoji neformální péče v kontextu dlouhodobé péče o seniory v Pardubickém kraji
Wohnerová, Monika ; Kotrusová, Miriam (vedoucí práce) ; Čabanová, Bohumila (oponent)
Cílem této práce je identifikovat překážky a bariéry v rozvoji neformální péče v kontextu dlouhodobé péče o seniory v Pardubickém kraji. Ty lze rozdělit do dvou kategorií, a to na problémy, které dlouhodobá neformální péče o seniory přináší, a na rozvinutost nástrojů sociální a zdravotní politiky, jež by měly tyto obtíže zmírňovat. Nejdříve se práce zaměřuje na základní problematiku dlouhodobé péče a její rozčlenění na formální a neformální stránku. Dále je nastíněna náročnost neformální péče a opatření určená na podporu tohoto typu péče. Na základě získaných informací z chápajících rozhovorů s příslušnými aktéry byly zjištěny problémy fyzické, psychické, finanční, nedostatek volného času a také potíže v partnerských a rodinných vztazích. Na průběh neformální péče a míru podpory od veřejných politik má vliv mnoho faktorů, jako jsou zdravotní stav seniora, pomoc při péči od blízkého okolí, profesní, bytová a finanční situace zainteresovaných osob, postoj seniora, individuální hodnoty a vlastní rozhodnutí neformálních pečovatelů. V případě, kdy se pečující osoby rozhodnou jít cestou sdílené péče, tak je tu pro ně vytvořena dostatečná síť služeb, zejména v městských oblastech. Ale je nutné zdokonalit celou řadu oblastí. Jedná se zejména o finanční stránku celého systému, propojenost a návaznost...
|
|
|
Neformální péče o osoby se zdravotním postižením v České republice.
Hošťálková, Jitka ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Háva, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá systémem neformální dlouhodobé péče o osoby se zdravotním postižením v České republice. Za první cíl si autorka klade tuto nekoncepčně řešenou problematiku popsat a potvrdit v evropských státech převládající tendence k refamilizaci a deinstitucionalizaci v oblasti péče o závislé i v českém prostředí. Dále se snaží za pomoci provedených rozhovorů s neformálními pečujícími a s pracovníky vybraných sociálních služeb identifikovat hlavní problémové oblasti systému dlouhodobé neformální péče. Velký důraz je v rámci diplomové práce přikládán cílové skupině neformálních pečovatelů. Ti se při výkonu často fyzicky a psychicky náročné péče o závislou osobu se zdravotním postižením setkávají s mnohými překážkami, ať se jedná o kooperaci se systémem formální péče (sociální a zdravotní služby), nedostatek finančních prostředků, snížení kvality jejich života či také o nedostatečné uznání jejich statusu ze strany společnosti a státu. Neformální pečující jsou na základě teoretických východisek, ale i výsledků provedeného výzkumu představeni autorkou jako neviditelní aktéři české veřejné politiky.
|
|
|
Institucionální péče o seniory v Čechách
Čermák, Zdeněk ; Šumníková, Pavlína (vedoucí práce) ; Šiška, Jan (oponent)
Diplomová práce pojednává o problematice institucionální péče o seniory v Čechách. Hlavním cílem práce bylo provézt obecný diskurs do současného stavu institucionální péče o seniory v Čechách. Vedlejším cílem pak navrhnout možné uplatnění speciálních pedagogů v rámci pobytových zařízení zdravotních a sociálních služeb. Jako hlavní výzkumná metoda byla použita analýza a kompilace odborných textů, kterých bylo v práci použito 168. Práce je vnitřně členěna do sedmi kapitol. První z nich pojednává o metodologii a cílech práce. Druhá přináší poznatky o stáří a stárnutí. Třetí představuje obecné aspekty institucionální péče. Čtvrtá kapitola seznamuje čtenáře se současným stavem zdravotních služeb s orientací na Léčebny dlouhodobě nemocných. Čtvrtá kapitola pojednává o sociálních službách zejména o domovech pro seniory. Pátá kapitola se zabývá péčí o umírajícího seniora a šestá kapitola představuje autorovu koncepci možného uplatnění speciálních pedagogů v rámci pobytových zařízení sociálních a zdravotních služeb. Klíčová slova stáří, senior, rodina, dlouhodobá péče, zdravotní služby, sociální služby, léčebna dlouhodobě nemocných, domov pro seniory, hospic
|
host ::
RSS.